Vítejte! Tento web jsem vytvořil jako doplněk ke svému profilu @lekarpraha na Twitteru. Jsem vystudovaný lékař, trvale invalidní ve 3. stupni.

Již během studií se u mě začalo projevovat vzácné, nevyléčitelné onkologické onemocnění, což má pro mě závažné sociální následky.



Jedná se o chronický, obtížně diagnostikovatelný druh maligního lymfomu (LPL) s pomalou progresí a postižením pohybového aparátu. Než byli lékaři schopni stanovit správnou diagnózu, přesáhl jsem věkový limit 28 let pro přiznání 'invalidity z mládí' s podstatně vyšší výměrou ID.

V roce 2019 mi sice ID konečně přiznali, ale jen symbolickou částku, aktuálně po valorizaci 5 416 Kč, která spolu s nízkým příspěvkem na bydlení nestačí ani na moje nejnutnější potřeby, včetně obživy a léků.

Požádal jsem proto ministryni Maláčovou z MPSV o odstranění tvrdosti zákona o důchodovém pojištění. Ten v § 42 nepočítá s variantou, že by vážně nemocný člověk zůstal bez stanovení správné diagnózy velmi dlouho a přesáhl tím zmíněný limit 28 let, což se u vzácných onemocnění stává poměrně často. V únoru 2020 však přišlo pod č.j. MPSV-2020/2595-711/37 zamítnutí.

Kontaktoval jsem i řadu neziskových organizací a hlavních médií, ale nikdo se nechtěl mým neobvyklým případem zabývat, jakoby to bylo tabu. Některé nadace finančně přispívají alespoň rodinám s nemocnými dětmi, ale ostatním nikoliv. U dospělého se předpokládá, že pomůže manželka. Já žiji trvale sám. Mám už jen maminku, rovněž s pokročilým onkologickým onemocněním a starobním důchodem 5 327 Kč. Tím se jí stát odměnil za péči o několik generací těžce zdravotně postižených příbuzných, která se do výměry SD nepočítá, včetně příjmů před r. 1986.

Na Twitteru upozorňuji na kritickou sociální situaci invalidů s nejnižšími důchody po několik let. Příslušné dokumenty jsem zaslal prostřednictvím MUDr. Ulrycha také do Poslanecké sněmovny PČR. Reakce opět žádná. Fakt, že náš stát jedná v rozporu s několika mezinárodními smlouvami, včetně Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením - čl. 28, většina politiků přehlíží, nepočítám-li předvolební sliby.

Zájem veřejnosti o uvedenou problematiku klesl od zveřejnění dosti rychle na úplné minimum. Věřil jsem, že se ke mně časem připojí další lidé a společně dosáhneme v oblasti minimálních invalidních důchodů takové legislativní změny, aby se za ně dalo přežít. Realita je bohužel opačná, což je vidět i na velmi nízkém počtu dárců.

Kdybyste mi chtěli přispět, použijte prosím odkaz na PayPal, který má licenci na zprostředkování charitativních plateb.
Průměrný počet
jednorázových dárcůsrpen: 0
září: 2
říjen: 0
listopad: 0
prosinec: 0
leden: 1
v uplynulém půlroce je 0,5 za měsíc, což je dost málo. Poslední zde byl před 12 dny (online stav).
Můj dík tak patří zejména dvěma lidem, kteří mi stále ještě pomáhají - jeden pravidelně, druhý občas. Zatím ještě žiji.
Pokud dále stoupnou ceny potravin a energií, nebude to stačit. Najít další sponzory je však extrémně těžké, alespoň v mém případě.

© 2018 - 20221
@lekarpraha (Twitter)